Tradice budoucnosti

Edice Orientace

Raido, Zformování militanta a Operační jednotky, Orientace VII./13.

„Muž dnešních dnů v euroatlantické civilizaci, ´demokrat´, znamená jen jakousi ´amorfnost´, až absenci jakékoliv osobní formy (…) Je přesvědčen, že nic nestojí za to, aby tomu obětoval život. A hle – jeho život skutečně mnohdy nestojí za nic.“, tolik Ferdinand Peroutka, který o tom přece musel hodně vědět. Alternativu k tomuto neforemnému stavu bytí si každý Člověk sám musí žít v každou chvíli, nejen v těch, jež vyžadují rozhodnutí. Iniciativa Raido mu podává pomocnou ruku…

PDF ke stažení zde (37 str. A4)

Obsah a úvod

Titulka

titul-mala
Alain de Benoist, Manifest: Nová pravice v roce 2000, Orientace I/08.

První část („Situace“) podává kritickou analýzu naší doby. Druhá („Základy“) popisuje podstatu našeho pojetí člověka a světa. Obě jsou inspirovány multidisciplinárním přístupem, který boří většinu dnes uznávaných intelektuálních hranic. Třetí část („Orientace“) vyjadřuje naši pozici ve velkých diskuzích dneška a naši orientaci pro budoucnost našich národů a naší civilizace. Více…

PDF ke stažení zde

Guillaume Faye, Proč bojujeme: Manifest evropského odporu, Metapolitický slovník, Orientace II/09.

Vyšlo knižně, přičemž text prošel důkladnou jazykovou korekturou a nově byl přehlédnut i překlad.

PDF ke stažení zde 

Walther Wüst, Smrt a nesmrtelnost: Kniha pohanská, Orientace III/10.

Boj o přežití naší Evropy si zcela jistě znovu vynutí i přehodnocování smrti ve smyslu a r s  m o r i e n d i, umění umírat, čili „dávat formu a obsahu smrti“, nejen životu. Texty v této knížce ukazují jak podobně je smrt a nesmrtelnost pojímána v literatuře národů vzešlých ze společného indoevropského dědictví. Nepodceňujme je, neboť návrat k pramenům je podstatou všech renesancí! Více…

PDF ke stažení zde

Dodatky

Alain de Benoist, O německém umění: 1933-1945, Orientace IV/10.

Ve snímku Hanse Jürgena Syberberga Hitler, ein Film aus Deutschland (1978) jedna z postav Hitlerovi vytýká, že řadu pozitivních a přirozených věcí, které mu původně „nepatřily“, učinil „nemožnou“. Musíme se ale pouštět do této hry? Musíme Hitlera zpětně utvrzovat v přesvědčení, že určitý ideál uměleckého krásna nemůže být oddělen od režimu, jehož byl vládcem? Obávám se, že přitakat by znamenalo dopomáhat mu k posthumnímu vítězství. Tak či onak: Buď jsou díla vzniklá v Německu mezi lety 1933 – 1945 krásná a v tom případě nesmějí zůstat skryta (pakliže se estetika nepodřizuje politice, jako to činili národní socialisté), nebo jsou ošklivá a vystavovat je bude stále ještě ten nejlepší prostředek, aby se o tom každý přesvědčil a klamně si je neidealizoval.“ Více…

PDF ke stažení zde

Dodatky

Obrazová přiloha: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8.

Raido, Svět tradice, Orientace 5/12.

Svět moderny není tak dominantní, jak se při povrchním pohledu zdá. Svět tradice jej znenadání může prosvětlit. „Nelidský“ čin Jana Palacha má sotva co do činění s individualistickou a relativizující morálkou dneška, spíše je příkladem – archetypem – morálky archaické, heroické, absolutní. Modernismus takové archetypy potlačuje, vyloučit je však úplně nedokázal. Nejhlubší rovina naší duše je stále tvořena vrstvou, kdy jsme si rozuměli z druhých – nám blízkých – ne ze sebe sama. Řečeno s Jungem, „kolektivní nevědomí je archaističtější než osobní“. Snaha „moderního lidství“, humanismu, po jeho naprostém odstranění má na naše charaktery zplošťující, pustošivý vliv. Cílem Raido je pomoci vytvořit od tohoto vlivu v nitru vybraného člověka osvobozenou zónu – pro tradici. Více…

PDF RAIDO

Dodatky

Giorgio Locchi,Politické vyjádření a represe surhumanistického principu (s předmluvou a poznámkami Stefana Vaje), Orientace VI./12

Levice jako garant pravomocí mezinárodního kapitalismu? Propagandistické užívání výrazu totalitarismus. Kriminalizování fašistických témat a symbolů více jak půl století po pádu fašistických režimů – a orwellovská všudypřítomnost fašismu v současné kulturní „produkci a konzumaci“: paradox? Zradil Hitler konzervativní revoluci? Byl národní socialismus „pohanský“ nebo ne? Kdo stojí mimo politickou linii ´pravice – střed – levice´? Proč není fašistický ´extremismus´ na krajích svého tábora, ale ve středu? Jsou svoboda a autorita, rebelství a loajalita – „hrdinskost romantismu“ a „hrdinskost klasicismu“, nesmiřitelnými protiklady? Co má společného Trockého myšlení s americkým Supermanem? Zajímají-li vás takováto a podobná témata či otázky, jste tu správně. Více:

PDF ke stažení zde (38 s. A4); Editorial: Stefano Vaj Titulka

titul-mala-y
www.facebook.com twitter.com feedburner.com Feed